Méně techniky, lepší výsledek: Jak reverzní osmóza proměňuje mytí oken a fasád
O tom, kdy se reverzní osmóza při mytí oken a plášťů budov opravdu vyplatí, kdy naopak nestačí a proč není dobré z ní dělat zázrak na všechno, jsme mluvili s Lukášem Čadou, majitelem firmy Výškoví Pracanti.
Začněme základní otázkou – Co je to reverzní osmóza?
(Lukáš) Jednoduše řečeno je to technologie, která z běžné vody udělá vodu mnohem vhodnější pro mytí hladkých povrchů. Běžná voda z řadu v sobě má minerály, například vápník a hořčík, i další rozpuštěné látky. Když s ní umyjete sklo a necháte ji zaschnout, voda se odpaří, ale minerály na skle zůstanou. Pak mohou vznikat mapy, tečky nebo šedé stopy.
Reverzní osmóza vodu protlačí přes membrány, které z ní odstraní velkou část rozpuštěných látek. U profesionálních systémů se voda ještě dočišťuje přes iontoměničovou pryskyřici. Výsledkem je demineralizovaná voda, která se dá dobře použít na mytí oken, skleněných fasád a některých neporézních plášťů budov, například hliníkových hal.
Je to podobný princip jako u demineralizované vody do žehličky nebo parního čističe: cílem je, aby se po odpaření vody neusazovaly minerály. Při mytí oken jde o totéž. Voda má povrch umýt, odtéct nebo uschnout, ale nemá po sobě nechávat minerální stopy.
Co se při mytí děje přímo na povrchu?
(Lukáš) Na konci nástavce je kartáč. Ten naruší prach, pyl, stopy po dešti a běžné provozní nečistoty. Čistá voda je potom odplaví pryč.
U běžně znečištěných a pravidelně mytých ploch často stačí samotná voda z reverzní osmózy. Když je povrch špinavější, dá se k tryskám dávkovat vhodný saponát. Ten s měkkou demineralizovanou vodou funguje na mytí perfektně.
Saponát se nepoužívá vždy. Když ano, musí samozřejmě následovat důkladný oplach čistou vodou. Na konci má po skle nebo fasádním plášti stékat čistá oplachová voda, ne voda se špínou nebo zbytky saponátu.
Takto umytý povrch na dotek dokonce působí jinak než po klasickém mytí se saponátem. Saponát zanechává na povrchu drobný film a povrch je „jemný/kluzký“. Při použití osmózy na povrchu nezůstane vůbec nic a na opak se zdá hrubší.
Takže špinavá voda normálně steče po skle dolů?
(Lukáš) Ano. Při mytí se voda smíchá s nečistotami a stéká po ploše dolů. Proto se u větších oken a fasád pracuje shora dolů. Kdyby se začalo dole, hotová část by se znovu zašpinila.
Důležitý je finální oplach. Ten rozhoduje o tom, jestli po zaschnutí zůstane povrch čistý, bez zbytků špíny, saponátu a minerálních stop.
Proč se potom sklo už nemusí stírat stěrkou?
(Lukáš) U klasického mytí se voda se saponátem a špínou stáhne ze skla stěrkou. U reverzní osmózy je princip jiný. Když je sklo dobře umyté kartáčem a na závěr opláchnuté čistou demineralizovanou vodou, může uschnout bez stěrky. Voda se odpaří a po ni nic nezbyde.
Kde reverzní osmóza funguje nejlépe?
(Lukáš) Nejlepší výsledky má reverzní osmóza na plochách, které se myjí pravidelně. Typicky jde o okna administrativních budov, skleněné fasády, výlohy, showroomy, hotely, vstupní prosklené části, světlíky nebo hladké neporézní pláště budov.
U takových ploch se obvykle neřeší roky zanedbaná špína, ale běžný provoz: prach, pyl, stopy po dešti a nečistoty z okolí. Právě tam dává smysl čistá voda, kartáč a důkladný oplach. Povrch se udržuje průběžně a není potřeba pokaždé sahat po silnější chemii nebo složitém ručním dočišťování. Takže jsme pochopitelně ráději za dlouhodobé spolupráce, kde je kompletní údržba a dlouhodobá odpovědnost jen na nás.
A co když je povrch výrazně špinavější?
(Lukáš) Když je sklo nebo plášť budovy výrazně špinavější, samotná osmóza většinou není první krok. Čistá voda je výborná na pravidelnou údržbu, ale není to zázračný odstraňovač všeho. Pokud jsou na povrchu silnější nánosy, mastnota, ptačí trus, stavební prach, zbytky lepidel nebo dlouho usazená špína, musí se nejdřív použít klasické mytí – sedáky, kyblíky, stěrky z lana.
Teprve potom dává smysl finální oplach vodou z reverzní osmózy. Ta odstraní zbytky po mytí a nechá povrch doschnout bez minerálních stop. Právě proto není osmóza náhrada za všechny postupy, ale velmi dobrý nástroj ve správné fázi čištění, který může leckdy ušetřit spoustu práce a tedy i peněz.
Kdy může osmóza tedy ušetřit práci i peníze?
(Lukáš) Výhoda není jen v samotné čistotě. Řeší i přístup, čas a náklady. Máme dlouhé karbonové nástavce díky kterým se u řady ploch dostaneme v pohodě až do výšky 15 metrů ze země nebo z bezpečně dostupného místa. Takže když to objekt dovolí, není potřeba řešit lešení nebo posílat člověka na lano. To může výrazně zjednodušit organizaci práce a snížit cenu.
Neznamená to, že lano odpadá vždycky. Když je fasáda členitá, špatně přístupná, výrazně znečištěná nebo je potřeba detailní ruční dočištění, volíme jiný postup. Někdy osmózu s nástavci, někdy klasické mytí, někdy lano. Někdy kombinaci.
Jak tedy poznáte, jestli na konkrétní zakázce použít osmózu, klasické mytí, nebo lano?
(Lukáš) To většinou poznáme podle tří věcí: stav povrchu, přístup a rozsah. Když je plocha pravidelně udržovaná, hladká a dobře dostupná, osmóza dává velký smysl. Když je na skle mastnota, staré nánosy nebo stavební špína, začínáme klasickým mytím. A když se k ploše nedostaneme bezpečně ze země, nastupuje lano.
Často to není buď, anebo. Na jedné zakázce se klidně kombinuje víc postupů. Něco se vezme osmózou ze země, něco ručně, něco z lana. Vždycky je důležitá obhlídka, to je jasné.
S jakou technikou na takové zakázky jezdíte?
(Lukáš) Používáme profesionální jednotky UNGER, konkrétně máme UNGER HiFlo RO60C, který má dvě membrány a výkon přibližně 700 litrů čisté vody za hodinu. Hodí se na větší plochy, kde je potřeba dostatek vody pro mytí i oplach.
Druhá jednotka je UNGER HydroPower RO L / RO40C. Ta má také dvě RO membrány a zvládne vyrobit až 400 litrů čisté vody za hodinu. Umožňuje připojení až pro tři pracovníky najednou a hlídá kvalitu vystupující vody. K tomu používáme dlouhé karbonové nástavce a kartáče.
Takže docela nákladné hračky? 🙂
(Lukáš) Ano, jsou to drahé hračky. Ale nejsou na parádu. Mají zrychlit práci, zjednodušit přístup a zlepšit výsledek. Zvládneme pak velké plochy efektivněji. Někde se díky tomu obejdeme bez plošiny, lešení a lana. A to už se na ceně i organizaci práce pozná. Dlouhodobě se to vyplatí hlavně u pravidelných zakázek. Když se objekt udržuje průběžně. Výšek se nebojíme, ale když nemusíme lézt, neleze se.
Co byste vzkázal lidem, kteří se starají o údržbu budov?
(Lukáš) Nečekejte, až se z běžného mytí stane „záchranná“ akce. U velkých oken, skleněných fasád a hladkých plášťů budov se pravidelná údržba vyplatí. Nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli ceně, organizaci práce a výsledku.
Když si nejste jistí, jaký postup je pro váš objekt vhodný, pošlete mi pár fotek nebop zavolejte. Přijedu na obhlídku, podíváme se na přístup, výšku, stav povrchu a typ znečištění. Někdy dává smysl osmóza, někdy klasické mytí, někdy lano a často kombinace.
Čisté sklo není jen o tom, čím ho umyjete. Je to hlavně o správném postupu. Kdy vzít kartáč, kdy stěrku, kdy čistou vodu a kdy se pověsit na lano. Od toho jsme tady my. Vy budete mít jistotu, že se údržba neřeší naslepo, ale způsobem, který dává smysl pro konkrétní budovu.
